Galerie cti

soutěž 2024, 1. místo
Autorský tým: (collcoll) Veronika Hušková, Michal Liska, Denisa Dolanská, Jiří Hanzlík
Anna Fiedlerová - umělecký zásah
Karolína Jandáčková (Suchá) - krajinářské řešení

Spolupráce: Pavel Ibl (City traffic) - dopravní řešení Okulet - rozpočet
Klient: Statutární město Hradec Králové
Organizátor soutěže: ONplan lab, s.r.o.


Chci se přiblížit blíž k tobě. Místo, abych se tě bála, stala ses mým blízkým. Jsi blízko. Můžu si na tebe sednout. Můžu si o tebe opřít hlavu a povídat si s tebou.

Zeď pohlcená kopcem se přiblížila mně i tobě. Sedíme. Jsme tu spolu. Oproti minulosti, kdy zeď ukazovala jen ty nejlepší, patří teď nám. Zmizela temná místa. Vidíme zeď zblízka a známe její příběh. Povídá se, že v kopci žije pes s ohnivýma očima, který pohltil hvězdu a střeží tak zeď před lidmi, kteří by ji znovu chtěli vykopat. Je to ten stejný pes, o kterém mi vyprávěla babička?

Urbanistické řešení: Zanedbaný plácek s pozapomenutou Galerií cti je obklopený samými dominantami – parkem, náměstím, dopravní tepnou, kruhovým objezdem s korunou a obchoďákem. My navrhujeme obyčejný prostor, který je doplňuje – travnatý parčík s kopcem ukrývajícím zeď. Z původní dominanty, která oslavovala úspěchy reálného socialismu, vznikne civilní prostor obklopený stromy, které poskytnou úkryt před sluncem a horkem.

Celé zájmové území bude řešeno jednotně, budou zde použity stejné materiály i mobiliář. K většímu sjednocení pomůže i umístění vozovky ve stejné úrovni jako je chodník.

Západní část ulice U Koruny, kde mají domy největší potenciál aktivního parteru, je ztvárněna dlážděnou pobytovou plochou. Věříme, že se zde v budoucnu objeví provozovna s předzahrádkou nebo třeba předprostor pro novou část galerie GMU. Parter domů přímo navazuje na plácek s kopcem a vozovka netvoří bariéru. Prostor oživí dostatek různorodého mobiliáře od pohodlných laviček s opěrkami po mobilní stolky se židlemi. Stane se tak příjemným místem pro setkávání místních.

Východní část ulice U Koruny nabízí velkorysý, 24 metrů široký, uliční profil. Po obou stranách ulice jsou navržená kolmá parkovací místa, která z velké části nahradí zrušená parkovací místa v západní části ulice. I přes oboustranné parkování zde mají chodníky šířku 3-5 metrů. Parkovací místa jsou proložené stromy s trvalkovou výsadbou.

Umělecká koncepce:

Zakopání zeď konzervuje. I když už uběhlo více než třicet let od sametové revoluce, stále se jako společnost neshodneme, co s ní. Vzpomínka na reálný socialismus je pro mnohé bolestná, stejně jako pohled na pěticípou hvězdu. Z dnešního pohledu je Galerie cti, nástěnka těch nejpracovitějších, poněkud tragikomická. Nechceme ji zničit, ale přiblížit se jí, dát jí nový příběh a díky tomu ji i pochopit.

Vzniká zelený kopeček a my poznáváme vrchní hranu zdi. Je součástí nás a našich dějin. Vylezeme nahoru na kopec a vidíme kolem sebe. Rozhlížíme se a pozorujeme projíždějící auta, cyklisty a procházející chodce.

Uvnitř kopce se skrývá velký pes s ohnivýma očima. Pohltil hvězdu, hlídá, aby ji už nikdo nemohl použít. Hlídá zeď před lidmi, kteří by se zase chtěli vychloubat. Je kresba vyryta i pod kopcem?

Motiv psa čerpá z lokální pověsti s názvem: “Černý pes s ohnivýma očima a se žhavými zuby”. Pověst vypráví o březovém háji na pomezí Kuklen a Pražského předměstí. Toto místo se nachází nedaleko řešeného území. Hlavním aktérem pověsti je pes, který střeží březový háj, aby do něj nikdo nemohl vstoupit. Místní se tomuto háji vyhýbají až na jednoho muže, který se pokusí vyzvat psa na souboj. Boj však prohraje a podlehne zraněním, které mu podle pověsti způsobil pes s ohnivýma očima a žhavými zuby. Pes z březového háje zmizí až po rozsáhlém požáru. Použijeme postavu bájného psa, který v našem příběhu bude strážcem Galerie cti. Příběh psa ukrytého v kopci se tak bude znovu moct vyprávět. Náš pes oproti původnímu motivu bude ale mírný na obyvatele a návštěvníky kopce a okolního háje.

Samotná intervence se bude skládat z několika částí. Kresba psa bude vytvořena vyřezáním dle návrhu. Pes vytvoří novou bajku, která v lidovém vyprávění vysvětlí, co zeď znamenala a s jakou dobou se pojila. Součástí bude i kolektivní zakopání zdi. Někde ubereme a jinde přidáme. Budeme společně zakopávat zeď a použijeme k tomu hlínu z okolí parku. Vznikne tak ďolík vedle zdi, který bude obyvatelům v budoucnu sloužit jako příjemné místo pro sezení s výhledem na zeď.

Zakopala jsem zeď současností a i z ní se zítra stane minulost. Pojď se mnou vzít hlínu tady vedle a přidej jí sem. Někde uberu a jinde dám. Ubrala jsem z tebe, parku, abych mohla zakrýt to, co jsem vytvořila, to, co zraňovalo a bořilo.