Planetárium 

2018
Planetárium / Brána do Vesmíru.  
Návrh: Adam Kössler, Krištof Hanzlík, Libor Mládek, Ondřej Michálek, Tereza Scheibová, Vanda Kotková, Vavřinec Veselý
Konzultace: Jan Zikmund
Investor: Planetum
Vizualizace: mVize
Fotografie: BoysPlayNice


Pražské Planetárium patřilo v době svého vzniku k největším a nejmodernějším planetáriím v Evropě, jeho technický stav ale vyžaduje celkovou rekonstrukci. Obnovujeme jeho původního klasickou materialitu a plánovaný výstavní záměr Planetária umísťujeme v novém přilehlém objektu. Rozšířením řešíme nejen stávající provozní komplikace, vyplývající z paralelního využití obou projekčních sálů a výstavy, ale i bezbariérovost a jednodušší přístup veřejnosti.
Geometrie domu je uzavřena a tím limituje možnosti rozvoje. Jediný nosný přístup je rozvinutí centrality o kruh, který zachová měřítko budovy. Objekt galerie umisťujeme pod zem, abychom výrazně nezvětšovali stávající hmotu v parku. Dům doplňujeme o subtilní prstenec, který bezbariérově propojí úroveň parku a hlavního foyeru. Prstenec se dotýká Planetária mezi dvěma rizality, třetí určující bod kružnice leží na hranici územního plánu. Naklonění umožní jak propojení parku s úrovní foyer, tak  klesnutí na úroveň nového výstavního sálu pod stávající piazzettou. Toto překlenutí umožní nezávislé provozování jednotlivých částí planetária, čímž dojde k násobnému zvětšení jeho provozní kapacity.
Nový vstup umožní plynulé rozdělení návštěvníků do projekce v dómu, do spodního sálu a směrem k nové expozici. Prstenec obsahuje výstavu s úvodem do Vesmíru a také kavárnu v dnes nepřístupné lodžii. Jednosměrné cesty domem se opět setkávají v obchodě situovaném v prostoru východu na úrovni parku v severní části. Uvolnění stávajícího foyer umožní vystavení původních exponátů optomechanického planetária Carl Zeiss či lunárního modulu Eagle, a zároveň dovolí jeho využití pro akce ve večerních hodinách.
Brána do foyer vede přes rizalit situovaný na ose proti dnešnímu vstupu. Obnovujeme původní Foucaultovo kyvadlo, jehož závěs prochází patry až do věžičky na střeše. Pohyb kyvadla dlouhého 12 metrů ilustruje otáčení Země kolem osy a je tak jedním z řady exponátů, které umožní zažít přítomnost vesmíru na vlastní kůži. Foyer funguje jako rozptylová plocha pro hosty čekající na projekci, v místnostech po obvodu je umístěno zázemí a kanceláře pro provoz. Foyer může být provozně oddělen a zpřístupněn samostatně.
Klesající částí prstence procházejí návštěvníci po směru mediální expozice do hlavího vystavního sálu pod piazzettou. Středem expozice je projekce na kouli, jakýsi opak stávajícího dómu. Návštěvníci si prohlédnou jak odvrácenou stranu Měsíce, tak i skvrny na Slunci. Modelem červí díry vstupuje návštěvník zpět do původního objektu, v jehož suterénu výstava pokračuje.
Průchody Planetáriem ústí do obchodu v přízemí severního rizalitu. Terénními úpravami navazujeme přístupové cesty na stávající výškovou úroveň vstupního předprostoru a plynule jej spojujeme s parkem. Rozšiřujeme piazzettu skrze mezikruží, u kterého  je situováno schodiště, propojující nově vzniklý veřejný prostor s obchodem a kavárnou. Z piazzetty se tak stává živé místo, kde přes den děti prolézají Sputnikem a večer se zde probíhá pozorování planet.


-------------------------------------------------------------------


Extension to Prague’s Planetarium, modernisation and upgrading. The redesign enhances an improved connection and experience for the public.

Prague’s Planetarium in Stromovka park first opened in 1960, at the time in Europe, it was one of the most state-of-the-art planetariums with the theatre housed in a 23.5m diameter dome. However, as scientific knowledge grows and the understanding of the cosmos expands so does the needs and requirements of connecting and educating (communicating) these new horizons to the public. The reconstruction and modernisation of the Planetarium includes an extension to the buildings functions and programming with an adjacent building. The circular geometry of the building and tight constraints of the site in the park limited the side or orientation for an extension. COLLCOLL’s creative solution was massing the extension as a concentric circle around the planetarium. With one sweeping curve, the form’s circle maintains the scale of the building while simplifying existing operational complications and provides a barrier free access easier for the public. They dynamic tilt of the ring’s form is a slope that connects the new entrance and provides level floor access to the main building at two locations. These bridging points also provide separation and independent operation of the planetarium’s different functions. This expands the operational diversity and the use of the planetarium allowing for more income sources for the client.