Pavilon Biennale v Benátkách 2018
2017
Soutěžní návrh na Česko-Slovenský výstavní pavilon na 16. mezinárodním bienále architektury v Benátkách 2018
Návrh: Tereza Scheibová, Krištof Hanzlík, Adam Kössler
Spolupráce: Jan Bičovský (FF UK), Pavel Sitek (FF UK)
Poděkování: Alexey Klyuykov (cz), BoysPlayNice (cz), Cyril Říha - UMPRUM (cz), Itai Margula - MAK (at), Jakub Červenka - OBJEKTOR (cz), Jan Rak - MHMP (cz), Karel Císař - Akademie věd (cz), Martin Hejl - Kolmo (cz), Martin Hundák - FF UK (cz), Osamu Okamura - reSITE Festival (cz), Peter Stec - KSA (sk), Petr Klapper (cz), Valentina Janů (cz), Bauhanz, spol. s r.o., PERI, spol. s r.o.
Architektonická instalace prezentuje Kampus Hybernská, společný projekt Magistrátu hlavního města Prahy, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a COLL COLL. Pod kurátorským dohledem Filozofické fakulty vzniká městská instituce, která poskytuje zázemí vědecko-kulturním projektům. Vytváříme novou veřejnou infrastrukturu v centru města, infrastrukturu, která zvyšuje uvědomělost společnosti. Integrální součástí projektu je dočasná neformální náplň v mezičasí. Od základu se vytváří komunita, která bude formovat nově vznikající instituci. Tato myšlenka a spolupráce města a univerzity je unikátní událostí v historii regionu a dává základ našemu návrhu na téma freespace. Do objektu československého pavilonu vkládáme jasnou a čitelnou strukturu. Abstrahujeme myšlenku našeho Kampusu a přenášíme ji do Benátek. Nová architektura ve stávající struktuře ukazuje novou perspektivu. Používáme klasické architektonické prvky - rastr, plocha a amfiteátr. Pracujeme se zářivým světlem a hlubokou tmou. Vložená konstrukce utváří v pavilonu dva světy - jak formálně, tak pocitově. V prvním světě vnímá návštěvník prostor z bezprostřední blízkosti, uvědomuje si každou část konstrukce, cítí tektoniku místa. Ve druhém pociťuje volnost, světlo a intenzitu prostředí. Spodní část konstrukce symbolizuje pilíř vzdělání. Návštěvník prochází jasně definovaným rastrem danosti, svoji cestu si však volí sám. Otočné panely mění dispozici prostoru po průchodu každého jednotlivce, divák se tak stává součástí procesu změny. Dochází k interakci mezi jednotlivými návštěvníky a prostor se proměňuje na základě vzájemné vstřícnosti a ochoty kooperace návštěníků. Perspektivní schodiště vtahuje do světla. Nevím, kam jdu, a nevím, jak se vypořádám se svou zkušeností. Výstup na horní platformu je vydechnutím, které návštěvníka přenese do volného prostoru. V amfiteátru se jeho pohled na prostor mění, vnímá intenzivní místo v odlišné, nové perspektivě. Nahlíží přes okraj. Kampus Hybernská vzniká jako paralela institutu fakultní nemocnice, je rozhraním akademického světa a veřejnosti. Žádná jiná instituce nemá předpoklady v tomto úkolu obstát a vytvořit v Praze symbiózu města a univerzity, která bude do budoucna inspirací dalším projektům.
